Pan Jörg Fuller se živí rozvážkou prosklených dveří - pro něj stále dobrodružství
RoadStars na návštěvě
Pan Jörg Fuller pracuje jako řidič náklaďáku již 25 let, ale ještě stále se rád vrací za volant. Jak to dokáže i přes náročné dodací lhůty a hustý provoz? Rodák z Münsteru nám to prozradil!
S radostí na věc: Jörg pracuje jako řidič už 25 let – ale nedokáže si představit, že by dělal něco jiného.
„V náklaďáku jezdím už 25 let, ale je to pro mě pořád dobrodružství.“
– Jörg Fuller
Zelené podsvícené zrcadlo ozdobené hvězdou Mercedesu, dvěma psími hlavami a nápisem "Actros": dekorace zadní stěny v kabině Jörga Fullera je protikladem všednosti. „Ve firmě si můžeme nechat udělat laserové rytiny, a tak jsem popustil uzdu fantasii“, říká tento padesátiletý řidič s úsměvem.
Zrcadlové nebo průhledné, s rytinou nebo bez ní: Sklo je v münsterské firmě Flexo Raumsysteme, vyrábějící především posuvné dveře, důležitým materiálem. Tato firma, zaměstnávající už 40 zaměstnanců, vyrábí také skleněné příčky do zahrad. Dalším důležitým artiklem firmy jsou na míru vyráběné policové systémy ze dřeva – mnoho z nich mívá skleněné posuvné dveře.Výrobky firmy se prodávají ve velkých obchodech zaměřených na prodej stavebního materiálu a také u speciálního prodejce ložnicového nábytku.
Šéfa jsem přesvědčil na Actros.
Pro rozvážku je k dispozici malý vozový park složený z pěti těžkých nákladních vozidel a dvou dvanáctitun. „Většina našich odběratelů sídlí v Německu, ale jezdím i do Švýcarska, Rakouska nebo Lucemburska“, vypráví Jörg, který svého šéfa přesvědčil, aby do vozového parku pořídil celkem tři Actrosy. Na cestách je Jörg většinou od pondělí ráno do čtvrtečního večera. Nocuje přitom ve vozidle, odbaví v průměru 20 až 30 zákazníků a na tachometru natočí 2 000 kilometrů.
Velmi vyčerpávající úkol, a to i kvůli často přísným dodacím lhůtám zákazníků a někdy dlouhé čekací době na rampě. Přesto si Jörg dokáže svou práci užít - a to nejen proto, že ve svém předchozím zaměstnání - v nákladní dopravě - zakusil tvrdý chléb: „Na náklaďáku jezdím už 25 let, ale je to pro mě pořád dobrodružství. Člověk toho hodně vidí, pozná spoustu lidí – sice jsem nikdy nic jiného nedělal, ale nic jiného bych ani dělat nechtěl!“
Sklo jako transportní zboží, pes jako dekorace: Každý týden odbaví Jörg v průměru 20 až 30 zákazníků – a na cestách přitom obývá kabinu, která si plně zaslouží přezdívku „obývací pokoj“.
Sklo jako transportní zboží, pes jako dekorace: Každý týden odbaví Jörg v průměru 20 až 30 zákazníků – a na cestách přitom obývá kabinu, která si plně zaslouží přezdívku „obývací pokoj“.
Sklo jako transportní zboží, pes jako dekorace: Každý týden odbaví Jörg v průměru 20 až 30 zákazníků – a na cestách přitom obývá kabinu, která si plně zaslouží přezdívku „obývací pokoj“.
Sklo jako transportní zboží, pes jako dekorace: Každý týden odbaví Jörg v průměru 20 až 30 zákazníků – a na cestách přitom obývá kabinu, která si plně zaslouží přezdívku „obývací pokoj“.
Sklo jako transportní zboží, pes jako dekorace: Každý týden odbaví Jörg v průměru 20 až 30 zákazníků – a na cestách přitom obývá kabinu, která si plně zaslouží přezdívku „obývací pokoj“.
Sklo jako transportní zboží, pes jako dekorace: Každý týden odbaví Jörg v průměru 20 až 30 zákazníků – a na cestách přitom obývá kabinu, která si plně zaslouží přezdívku „obývací pokoj“.
„Zachovat si chladnou hlavu!“
Jak si člověk udrží po tak dlouhé době a přes stále hustší provoz dobrou náladu? „Musíte si zachovat chladnou hlavu a někdy se držet trochu zpátky“, říká bez váhání Jörg. „Hlavně když se před vás zařadí jiný náklaďák a nedodrží řádný odstup, tak nesmíte razit svojí pravdu.“ Život v akci? Ano, prosím! Bezohlednost? Ne, děkuji!
Ještě důležitější je však ještě něco jiného, je přesvědčen tento otec dospělého syna: „Doma musí být všechno v pořádku!“ I když to vždy není jen ve vašich rukách: Lépe se vyráží na cestu, když si s sebou do kabiny nevlečete starosti z víkendu.
Mimochodem v Jörgově případě je často používané označení pro kabinu coby "obývacího pokoje" zcela na místě: Kromě extravagantního zrcadla má pohodlné kožené čalounění sedadel a volantu a závěsy. „To je naše hraniční kolie Eddy, " říká Jörg a poukazuje na malou výšivku v prošívaném vnitřku dveří řidiče. „A namísto horní postele jsem si nechal vestavět skříň.“ To vše přispívá k tomu, že i po nejkrásnější dovolené s manželkou se to docela určitě stane znovu: Jörga znovu zavolá silnice.
Fotografie: Ralf Kreuels
Komentář
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
7 komentářů