Stanislav Fries nejčastěji vozí radiátory

Actros

Začalo to náklaďáky na kopci.

Člověk nikdy dopředu neví, jaké maličkosti z dětství mohou ovlivnit volbu jeho budoucí profese. A nejspíš to v dětství netušil ani jednašedesátiletý řidič kamionu, Stanislav Fries. Ten jako malý kluk sledoval doma z okna, jak na vzdáleném kopci jezdí nákladní vozy a už tehdy ho to fascinovalo.


„Když jsem byl malý, sledoval jsem z okna, jak u nás na kopci jezdily Tatry s vlekem a říkal jsem si, že by mě lákalo, to jednou také zkusit."


„Když jsem byl malý, sledoval jsem z okna, jak u nás na kopci jezdily tatry s vlekem a říkal jsem si, že by mě lákalo, to jednou také zkusit. Můj otec mi ale radil, že bych se měl spíš držet řemesla, protože to je jistější zdroj obživy. Během své řidičské kariéry jsem mu dal mnohokrát za pravdu, protože být kamioňákem není snadná profese. Ale vybral jsem si to, mám tuhle práci rád, a tak ji prostě dělám,“ říká s úsměvem sympatický řidič Stanislav.

Za ty roky, které se Stanislav řízení věnuje, se situace na silnicích hodně změnila. „Dnes už jako řidiči nemusíme tolik řešit samotnou cestu. Zkrátka si údaje zadáme do navigace a pak už jen jedeme, kam nám přístroj řekne. Pamatuji ale ještě doby, kdy bývala jízda do neznámé destinace pořádným dobrodružstvím. Nejednou se mi stalo, že jsem jel do Německa a nemohl třeba najít sídlo firmy, které bylo v nějaké zapadlé ulici. Vzpomínám si, jak mi několikrát radili cestu místní, a dokonce nejednou i nasedli do auta, abych je následoval, že mě dovedou až na místo. Takové historky už dnes člověk jen těžko zažije, ale na druhou stranu to vůbec neznamená, že by byla práce kamioňáka nudnější, než dříve.“

 


Většina Stanislavových cest vedla v posledních letech právě do Německa, Rakouska nebo Švýcarska, kam nejčastěji vozí radiátory a na zpáteční cestě má na „korbě“ zase většinou komponenty pro jejich výrobu. „Nedávno jsem dostal krásný nový vůz Mercedes-Benz Actros 530, což je nejsilnější a nejlepší auto, jaké jsem kdy měl. Seznamuji se s ním a na dlouhých cestách do zahraničí hlavně oceňuji ten komfort v kabině. S každou další řadou vidím zlepšení a pokrok vpřed. Já jsem ke trojcípé hvězdě vždycky hodně tíhnul, a hlavně jsem měl rád jejich osobní vozy. Ty považuji za nejhezčí auta vůbec."

A jaké je Stanislavovo předsevzetí do budoucna? „Aktuálně mi zbývají dva roky do důchodu a byl bych opravdu rád, kdyby se mi podařilo tuhle dobu dosloužit a dojezdit bez nehod a bez problémů. Jsem rád, když náklad naložím a dovezu v pořádku a když všechno klape, jak má. Sice jsem během svého profesního života zažil pár obtížných momentů, ale těch pohodových bylo přece jen podstatně víc. Také proto se budu za dva roky s volantem loučit jen těžko. Ale všechno má svá pozitiva, takže se těším na to, že konečně přestanu zanedbávat práci kolem domu a na zahradě. Hodně mě to baví a v důchodu budu na své koníčky mít konečně více času.“

 

Chcete být také představeni na portále RoadStars?

Jste pyšnými majiteli nebo řidiči nákladního vozidla Mercedes-Benz a chcete být uvedeni v příspěvku na portále RoadStars? Napište nám do komentáře a my se Vám ozveme.

 

Fotografie: Lenka Foltýnová

Dosud žádné komentáře