Reinhard Lengauer rozváží pivo společnosti Braucommune Freistadt

Reportáž

Tradice za zády.

Reinhard Lengauer rozváží pivo již 13 let. Pro pivovarskou společnost Braucommune Freistadt (Pivovarská komuna) řídí světle zelený vůz Antos 2543.


Vysokozdvižným vozíkem zvedá jeho kolega plné přepravky piv na ložnou plochu návěsu. Reinhard Lengauer je přebírá svým elektrickým zvedacím vozíkem a uspořádává je v ložném prostoru. Dodací list připevnil na vnitřní stranu návěsu. Náklad velice pečlivě kontroluje a odškrtává si jednotlivé položky v seznamu.

„Přepravek na pivo teď máme dost“, oznamuje řidiči vysokozdvižného vozíku. „A teď ještě 60 souprav pro pivní stany“. O několik minut později je kamion naložen pivními sudy, barovými, bufetovými a výdejními stoly a také chladničkami.


Pivo pro domácí veletrh v obci Reichenau.

Reinhard ještě jednou kontroluje náklad, odškrtává poslední položku na dodacím listu a zavírá boční stěnu návěsu. 42letý Reinhard již 13 let den co den nakládá do svého nákladního vozidla pivo druhů Rotschopf, März’n nebo Ratsherrn Premium a objíždí zákazníky. Prvních jedenáct let byla jeho trasa k hostincům a restauracím stále stejná.

Jako řidič soupravy s návěsem to má dnes různorodější: V ranních hodinách už byl na cestě v jiné části spolkové země, mezitím stihl dodat několik sudů do pivovarské restaurace ležící jen několik stovek metrů daleko – a nyní je jeho cílem malá obec Reichenau im Mühlkreis. Jeden obchodník se zemědělskými stroji tam pořádá domácí veletrh se stovkami návštěvníků. A ti mají nárok na kvalitní občerstvení – nejlépe s pivem z regionu.



Stoletá tradice vaření piva.

Když Johannes Leitner hovoří o pivu, je ihned cítit jeho nadšení a vášeň pro tisíciletou historii tohoto chmelového nápoje. Tento sládek pivovaru Freistadt hrdě vysvětluje původ společnosti „Braucommune Freistadt“, která v roce 2020 bude slavit své 250. výročí. Kořeny pivovarnických aktivit ve Freistadtu tak sahají několik set let do minulosti: V roce 1363 udělil vévoda Rudolf IV. občanům Freistadtu výsadu vařit pivo ve svých vlastních domech a také tam pivo podávat. V roce 1770 se 149 občanů s várečným právem spojilo do společnosti „Braucommune Freistadt“, po čemž následovalo otevření velkého pivovaru za hradbami města. Práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy pro společnost „Braucommune Freistadt“ platí dodnes: Do dnešního dne je „Braucommune“ v soukromém vlastnictví 149 občanů. Společnost je dnes považována za poslední svého druhu s právní formou „Commune“ v Evropě.


Panský pivovar z roku 1777 je ve svém základu velmi dobře zachován. Zde se dodnes nachází část výroby.
Panský pivovar z roku 1777 je ve svém základu velmi dobře zachován. Zde se dodnes nachází část výroby.
Slad je nejprve skladován na půdě a následně podroben šetrnému šrotování ve varně ve sklepě budovy.
Slad je nejprve skladován na půdě a následně podroben šetrnému šrotování ve varně ve sklepě budovy.
Sladový šrot je pak smíchán s vodou a vložen do rmutovací pánve. Rmut pak putuje do scezovací kádě– zde dochází k oddělení sladiny od mláta. Ve varné pánvi se nakonec sladina vaří a ve více krocích se přidává chmel.
Sladový šrot je pak smíchán s vodou a vložen do rmutovací pánve. Rmut pak putuje do scezovací kádě– zde dochází k oddělení sladiny od mláta. Ve varné pánvi se nakonec sladina vaří a ve více krocích se přidává chmel.
Sládek Johannes Leitner: „Pivo se proměnilo z nápoje na zahnání žízně v naše kulturní bohatství. To je vývoj, který se mi osobně velice zamlouvá, a který také vyhovuje našemu pivovaru, který se zaměřuje na špičkovou kvalitu.“
Sládek Johannes Leitner: „Pivo se proměnilo z nápoje na zahnání žízně v naše kulturní bohatství. To je vývoj, který se mi osobně velice zamlouvá, a který také vyhovuje našemu pivovaru, který se zaměřuje na špičkovou kvalitu.“
Pivovar prošel několika náročnými renovacemi a dnes se v něm nachází pivovarský hostinec, obchod, jednací a kancelářské místnosti a také pivní akademie.
Pivovar prošel několika náročnými renovacemi a dnes se v něm nachází pivovarský hostinec, obchod, jednací a kancelářské místnosti a také pivní akademie.

Cestování ve světle zeleném Antosu.

Reinhard Lengauer se z pivovaru vydává na cestu přes Böhmerwaldstraße směrem na Reichenau. „Antos je svým výkonem 315 kW jako stvořený pro zdejší kopcovitou krajinu“, říká, „a funguje naprosto dokonale.“ Má i nějaké výhrady k vozidlu? „Vůbec ne“, říká rodák z Horního Rakouska a upravuje si čepici. „Antos je mimořádně vděčné vozidlo – žádné lepší si nedovedu představit. Cestování s ním je opravdovou zábavou.“


Vozový park dále roste.

Vozový park společnosti Braucommune má aktuálně celkem 14 nákladních vozidel, většina z nich od firmy s hvězdou. Proč? „To je jednoduché: Kvalita, poměr ceny a výkonu i servis jsou na špičkové úrovni“, říká vedoucí logistiky Josef Tröbinger. „A tento trojosý vůz má pro nás ideální rozměry. Rozhodování tak není nijak těžké.“

Už brzy zakoupíme další dva vozy značky Mercedes, a tím se náš vozový park rozroste na celkem 16 vozidel. „Nová vozidla jsou také potřebná“, říká Johannes Leitner a ke konci naši návštěvy se opět rozplývá.

„Zatímco domácí trh s pivem více či méně stagnuje, my jsme v posledních letech s radostí zaznamenali růst v dvouciferných číslech .“



Více než 1 000 druhů piva v Rakousku.

Pro sládka je ale skoro důležitější jiný vývoj, který se netýká jen jeho pivovaru, ale spíše celé společnosti: „Pivo mělo často dříve špatnou pověst, ve srovnání s vínem bylo považováno za podřadný nápoj. To se mezitím změnilo: V Rakousku dnes máme více než 300 pivovarů a přibližně 1 000 druhů piva. V restauracích vysvětlují pivní sommeliéři rozdíly mezi jednotlivými druhy, a kromě správného pořadí jídel se také diskutuje o správném pořadí piv. Pivo se proměnilo z nápoje na zahnání žízně v naše kulturní bohatství. To je pro náš pivovar se zaměřením na maximální kvalitu velmi dobrá zpráva.“


Čísla – Data – Fakta.

Ročně je zpracováno při výrobě freistadtského piva 2 500 tun sladovnického ječmene z kontrolovaného zemědělství od společenství producentů Zistersdorf (Weinviertel).

Každý rok společnost Braucommune potřebuje pro výrobu svého piva 15 000 kilogramů čerstvě sklizeného chmele.Chmel pochází 100% z oblasti Mühlviertel.

60 000 metrů krychlových podzemní vody z oblasti Mühlviertel přitéká ročně do pivovarnictví ve Freistadtu.

Ročně se vyrábí v hornorakouském pivovaru 110 000 hektolitrů piva, které se následně rozváží v 56 000 sudech, 400 000 baleních po 6 a jednom milionu přepravek.


Fotografie: Bubu Dujmic
 

2 komentářů