Na cestách s Arto Simolem v Actrosu „Lowrider“

REPORTÁŽ

Sen z finska.

Finsko je známo svými jezery, lesy a unikátním designem nákladních vozidel. Na cesty jsme se vypravili s Artem Simolou v jeho voze Actros Lowrider.

Actros Lowrider již odpracoval 6 000 hodin.


Finské zimy jsou dlouhé a temné. Proto je dobře, když má člověk vedle sauny ještě dalšího koníčka, který se dá provádět v teple. „A je to ještě lepší, když se mu věnujete společně se svým šéfem a tuctem bláznů s podobnými nápady, jako máte sami,“ říká Arto Simola. Jako řidič jezdí již dobré tři roky pro společnost Kuljetus Auvinen. Jeho pracoviště hýřící fialovými barvami je snem snad každého řidiče. „Podařilo se nám za více než 6 000 pracovních hodin přeměnit soupravu tahače Actros 2663 se dvěma sily na pravý lowrider,“ říká Arto. „Skvělé je, že s naším unikátním showtruckem nejezdíme pouze z jedné přehlídky na druhou – ale vyděláváme si s ním také na chleba.“



Kuljetus Auvinen, rodinná firma z Helsinek, podniká od roku 1953 v oblasti automobilové dopravy a specializuje se na přepravu sypkých materiálů. Jednatel Mika Auvinen, kterého je také často vidět za volantem firemních vozidel, představuje nejen záruku spolehlivých přepravních služeb, ale je také až za hranice Finska znám svým nadšením pro showtrucky.

V roce 2014 se stal jeho zelený Actros Highway Hero jedním z největších lákadel pro návštěvníky na veletrhu užitkových vozidel IAA. Actros lowrider je Auvinenovým posledním projektem. Pevné jádro jeho týmu, který pracoval na úpravě vozu, tvoří asi tucet nadšených zaměstnanců – a Arto je jedním z nich.


Ranní ptáče: Artův pracovní den často začíná už ve tři hodiny ráno.
Ranní ptáče: Artův pracovní den často začíná už ve tři hodiny ráno.

Lidé všude vytahují mobily, fotí a usmívají se.“

Arto Simola, řidič



Showtruck a tažný kůň.

Sedmatřicetiletý Arto vyráží dnešního chladného podzimního rána se svým fialovým, 76 tun těžkým kamionem do Strömsby, vzdáleného dobrou hodinu jízdy autem od hlavního finského města. „Cesta jako dnes je příjemná,“ vysvětluje. „Naložíme tam do obou sil na návěsech cement, který zase složíme v betonárce v Espoo. Ta je odtamtud vzdálená asi jenom 30 minut jízdy. I když tuto trasu pojedu několikrát denně, jsem přesto večer doma a ráno nemusím tak brzy z postele. A to je fakt luxus!“

Arto musí často přivézt cement ze vzdálenějších závodů. V tom případě se připravuje na cestu již ve tři hodiny ráno, aby dojel se svým lowriderem včas pod silo do cementárny. Aby se jeho souprava vešla kvůli naložení sypkého materiálu pod každé zařízení, může – podle vzoru amerických lowriderů – snížit podvozek pomocí pneumatického systému až o deset centimetrů. „Při úpravě vozidla bylo pro nás obzvlášť důležité, aby nákladní vůz nebyl jen krásný na oko. Chtěli jsme, aby byl také použitelný za běžných každodenních podmínek v praxi – i když na to na první pohled nevypadá,“ vysvětluje Arto.


K příjemným povinnostem běžné práce řidiče podle něho patří také účast na přehlídkách showtrucků. „Je úplně jedno, kdy a kde se se svou soupravou objevím – všude vytahují lidé mobily, fotografují a usmívají se,“ říká Arto pyšně.

Ani on, ani nikdo jiný z jeho týmu nepočítal s tím, že jeho nové pracoviště bude mít tak kolosální úspěch. Úplně na začátku vyhrál jeho lowrider na mezinárodní Power Truck Show ve finské obci Alahärmä cenu publika „Best in Show“. Krátce nato získal titul na Nordic Trophy 2017, která se konala v rámci festivalu Trailer Trucking nedaleko města Linköping, ležícího asi na poloviční cestě mezi Göteborgem a Stockholmem. Celkově je to již sedmá cena pro tým Miky Auvinena.


Zvláštní privilegium.

„Pro mne je veliká čest, že mohu jezdit pro Miku,“ říká Arto, táta dvouletého syna. „Jsme oba tělem a duší kamioňáci. A naše nadšení pro showtrucky nás spojuje. Když jsme na cestách po festivalech, tak k nám každý den přicházejí stovky řidičů, kteří by u nás rádi pracovali.“

„Já sám jsem se při úpravách tahače staral především o elektroinstalaci,“ vysvětluje Arto. „Už to samo o sobě mi zabralo okolo 1 300 pracovních hodin. Když zmáčknu zlatý knoflík, tak si pokaždé říkám: Ta námaha se ale vyplatila.“ Veškeré motivy, barvy a úpravy Actrose v provedení lowrider byly dohodnuty s celým týmem. Do airbrushového designu je během asi tak 2 500 pracovních hodin přetavil umělec Perttu Papunen. Lowrider vytvořila z vozidla ve svých výrobních halách kovárna ušlechtilé oceli HIO-MEX ve městě Tuusula, vzdáleného asi 30 kilometrů od Helsinek. Tato firma se během své existence od roku 1979 stala jedním z největších dodavatelů automobilového příslušenství ve Finsku.



Firma se specializuje na nástavby z vysoce kvalitní oceli – a ty je možné na lowrideru obdivovat. Díky speciálnímu elektrolytickému leštění povrchové úpravy má použitý materiál velice hladký povrch, na kterém se špína tolik nechytá. To zaručuje hvězdný vzhled kamionu i při špatném počasí.

Od nápadu vytvořit lowrider až k první zkušební jízdě uplynul rok. „Když jsme s tím začínali, neměli jsme úplně jasný plán, byly to jenom takové vágní představy o budoucím kamionu. Všechno ostatní pak vznikalo takříkajíc za pochodu, každý člen týmu přicházel s kreativními návrhy,“ vysvětluje Arto. Podle odhadu se na výrobu fialového snu z Helsinek spotřeboval materiál za přibližně 450 000 eur. „Úplně přesně to asi nikdo neví. Rozdíl mezi muži a malými kluky je v ceně jejich hraček,“ usmívá se Arto. Mnohem více si ale cení privilegia mít mezi řidiči zřejmě to nejvýjimečnější a nejkrásnější pracoviště na světě.


Fotografie: Sebastian Vollmert
Video: Alexander Tempel

15 komentářů