Dětství Otmara Lamicha v rodině plné nadšenců pro kamiony

Otmar Lamich je jedna z nejmladších posil Autodopravy Hradecký. „S kamionem jezdím teprve dva roky, z toho něco málo přes rok jsem řidičem právě u Hradeckého,“ vypráví s neskrývaným nadšením. „Když se tak zpětně dívám na svůj dosavadní život, myslím, že bylo od samého začátku jasné, že jednou budu dělat kamioňáka. Už od dětství mne tento svět přitahoval. Asi jako každého kluka, jenže u mě to bylo přece jen trochu jiné. Vyrůstal jsem totiž v rodině, která v autodopravě podnikala.“ Obrovské kamiony, zaparkované na dvoře otcovy firmy, Otmara fascinovaly: „Rád jsem se na ně chodil dívat. Díky tomu jsem si k autům, řízení a nákladní dopravě obecně vybudoval vztah už od malička. Takže pro mě bylo zcela přirozené, že jednou sám usednu za volant.“

Práce Otmara stále nesmírně baví – snad i proto, že je pro něho spíš koníčkem, než pouze zdrojem obživy. Aby také ne, když mu jeho mnohatunový parťák, vůz Actros, poskytuje při práci veškerý komfort a navíc pocit jistoty na nočních cestách. „Poslední dobou jezdím převážně v noci. Přiznávám, že je občas těžší překonat únavu. Člověk musí být neustále v bdělém a pohotovém stavu. Na druhou stranu si ale nočních jízd užívám.

– Otmar Lamich, řidič Autodopravy Hradecký

A jaká jsou další specifika práce Otmara Lamicha, nepočítámeli noční cesty? „Práce kamioňáka je určitě specifická i tím, že je to do velké míry sólová záležitost. Nepracujete v kolektivu, ale sám a musíte se tak spoléhat jen na sebe. Když se dostanete do úzkých, můžete samozřejmě zavolat dispečerovi v centrále, který by měl být schopný vám nějak poradit. Ale nakonec se musíte stejně spolehnout jen sám na sebe – na tu dálku vám zkrátka nikdo nepomůže. Zároveň to ale přináší pocit svobody. Jste svým vlastním pánem a nikdo na vás nedohlíží.“

Pozitivní stránku svého povolání ale Otmar spatřuje i ve vozidle, s nímž je na cestách. „Od samého začátku jezdím ve společnosti Hradecký s vozem typu Actros. Napřed to byly starší modely, ale teď už mám k dispozici ten nejnovější exemplář. Fascinuje mě, jak velkou vývojovou cestu tyhle vozy urazily. Mají naprosto vynikající bezpečností systémy. Oblíbil jsem si třeba dobrzďování, které je skvělé v kritických situacích. Kamion si prostě sám hlídá cestu před sebou. Takže pokud by řidič náhodou cosi přehlédl, může se spolehnout na tuto poslední pojistku.“

Práce řidiče kamionu je časově velmi náročná. Když Otmar zrovna nesedí za volantem Actrosu, umí si užívat života v kruhu své rodiny. „Volného času mám pomálu. O to víc se snažím si ho naplno užít. Nejraději trávím volno se svou rodinou, kdy společně podnikáme výlety nebo vycházky s pejskem. Ale rád si také vyrazím na kole. Jsem spíše stoupencem lehčí cyklistiky v nenáročném terénu. Samozřejmě nezanedbávám ani svého velkého koníčka, motorismus. Když zrovna neřídím, rád se vypravím podívat na profíky v rychlých autech. Proto taky často s rodinou vyrážíme na rallye nebo podobné akce. A rád se také dívám v televizi na závody Formule 1. Poslední větší akce, které jsem se dokonce osobně zúčastnil, byla velká cena Brna,“ vypráví Otmar. A kdyby měl zmínit jen jednu věc, která ho na jeho práci nejvíc baví, co by to bylo? „Bez zaváhání bych řekl, že je to samotná manipulace s vozidlem. Je skvělé, že se v tom člověk může neustále zdokonalovat a stále rozšiřovat svoje dovednosti. Rád bych se jednoho dne tak vypracoval, abych patřil mezi nejlepší řidiče naší společnosti.“

Fotografie: Vojta Kubec