Proč je Oldřich Tomas raději řidičem než dispečerem

Reportáž

Jedna profese, dva koníčky.

Oldřich Tomas vyměnil křeslo dispečera za sedadlo řidiče – a nikdy svého rozhodnutí nelitoval.

Přibližně 90 procent Oldřichových cest směřuje do Německa a Francie.


Prakticky celý profesní život Oldřicha Tomase se točí kolem logistiky a dopravy. Nejprve vystudoval dopravní průmyslovou školu, po jejímž absolvování začal pracovat jako dispečer. O pár let později nastoupil na tuto pozici do společnosti Autodoprava Hradecký. Koordinoval řidiče kamionů a poskytoval jim podporu, když se dostali do nesnází. A přestože ho jeho práce velmi bavila, stále cítil, že za volantem by byl šťastnější. Proto se po dlouhých šesti letech s dispečinkem rozloučil a stal se kamioňákem. S vozem Atego značky Mercedes-Benz brázdí silnice u nás i v zahraničí.


„Všechno, co s sebou moje profese přináší, pro mne představuje napínavou výzvu“.

 – Oldřich Tomas, řidič firmy Autodoprava Hradecký



„Řízení bylo vždycky mým velkým koníčkem. Snad proto jsem se po letech rozhodl, že budu raději profesionálním řidičem kamionu. Jako řidič samozřejmě musíte řešit řadu různých provozních věcí, které se mohou během jízdy či nakládky zboží objevit. Navíc máte také odpovědnost za sebe, za vůz i za ostatní řidiče, se kterými se na silnicích potkáváte,“ vysvětluje Oldřich.

Přestože Oldřich bere svou práci jako koníčka, uvědomuje si, že jeho vytoužená profese má stinné stránky. „Co mi na řízení trochu vadí, je fakt, že musíte myslet i za ostatní účastníky provozu, kteří jednají často dost nevyzpytatelně. Přece jen řídíte mnohatunový kolos a za sebou máte těžký náklad. Brzdná dráha je proto podstatně delší, než na jakou jste zvyklí u osobního automobilu. Pro mou práci bylo tedy nezbytné, abych se naučil předvídat reakce řidičů kolem sebe a přizpůsobil tomu styl jízdy. Kolizi totiž předejdete pouze v případě, když jste schopen předvídat dopředu potencionální rizika,“ vypráví dále Oldřich. Naštěstí patří k lidem, kteří se nebojí výzev a dokážou se jejich pomocí motivovat k lepším pracovním výkonům.


Autodoprava Hradecký má ve svém vozovém parku pro každý úkol odpovídající nákladní vozidlo.


„Všechno, co mi pracovní život přinese, beru jako výzvu. Rád se ve svém povolání zdokonaluju, protože chci patřit k nejlepším řidičům, jaké Autodoprava Hradecký má. V tom nám hodně pomáhá služba Fleetboard,“ pokračuje dále Oldřich. V rámci Fleetboardu je možné přesně  zaznamenávat dovednosti jednotlivých řidičů, jako je například plynulost rozjezdu, prudkost brzdění, používání plynového pedálu nebo přibrzďování v koloně. „Je celá řada údajů, které se u řidiče sledují. Svou roli samozřejmě hraje i měsíční spotřeba vozidla, protože ekonomický provoz už je v dnešní době pro každou firmu prioritou. Rád bych byl jednou nejlepší, ale zatím se mi to ještě nepodařilo. V hodnocení mě vždy předběhnou dva zkušenější kolegové. Jednou se ale určitě dočkám,“ dodává s úsměvem Oldřich.



Kromě řízení má Oldřich jako nadšený řidič ještě další záliby. Ta největší, geocaching, se dokonce dá skloubit i s jeho profesí. „Takzvané kešky jsou totiž k nalezení po celém světě a řadu z nich jsem našel podél tras, kterými jezdím. Je docela obvyklé, že jsou ukryté například u odpočívadel nebo čerpacích stanic, takže je mohu objevovat třeba během přestávky v jízdě. To mě hodně baví. Díky svému povolání už mám kešky z Francie, Německa, ale také z portugalského Lisabonu. Jedna pochází dokonce přímo z pobřeží Atlantiku nebo ze Švédska,“ vypráví nadšeně Oldřich. „Přibližně 90 procent mých cest směřuje do Francie a zbytek do Německa. Ve Švédsku jsem byl poprvé a vlastně jsem tuhle jízdu dostal od firmy jako dárek. Byl jsem nadšený, protože sever Evropy jsem do té doby prakticky neznal. Kromě toho, že jsem si odtamtud přivezl jednu kešku, jsem si i moc užil jízdu po tamních dálnicích. Během 400 kilometrové jízdy Švédskem jsem v noci potkal jen tři kamiony. V sousedním Německu nebo v Čechách něco takového nezažijete!“

Dosud žádné komentáře