V těžkém terénu používá společnost Rüdebusch Arocs
Hospodářství a logistika
Pro jízdy v těžkém terénu používá společnost Rüdebusch Arocs. To sedí k dynamicky se rozvíjejícímu specialistovi na stavebnictví a přepravu z Brunšviku, pro kterého je odstávka vozidel tabu.
Vyklopeno. „Dampr“ vysypává čerstvý materiál – Arocs je připravený na nakládku.
Když člověk pozoruje pod vlastníma nohama antracitově zbarvenou, rozbrázděnou drť, když o pár kroků dál stojí na hraně obrovského kráteru, když si na obzoru odmyslí jemný pás jehličnatého lesa – snadno by ho mohlo napadnout, že přistál na Měsíci. Kde si lunární vozidlo, nalakované sytě červenou barvou, právě razí cestu a v zemi zanechává otisky pneumatik. Samozřejmě, že se tato scéna neodehrává mimo zemskou atmosféru. Kulisa je přesto ohromující: doleritový důl Huneberg, kamenolom nedaleko Bad Harzburg v jižním Dolním Sasku. Používán jako „lunární vozidlo“: Arocs tahač s pohonem všech kol se sklápěcí korbou. Kolový nakladač právě naplnil sklápěcí korbu – onou jemnozrnnou drtí, která je nakupena tak, že se to podobá hornaté krajině. „Dolerit je nerost typický pro Harz. Je tvrdý a odolný. Proto se používá jako podkladový materiál pro silnice a při výrobě asfaltu“, vysvětluje Arne Buhle, muž za volantem Arocsu.
Buhleho šéf, Hans-Hermann Rüdebusch a jeho syn Wieland, si pro svůj podnik nepořídili pouze tento jeden Arocs. Pyšní se dokonce 28 vozy. Vedle dvounápravových „tahounů“ s pohonem všech kol zde mají i třínápravové sklápěče. Všechny Arocsy mají výkon přes 330 kW. Vozový park Brunšvičanů čítá více než 210 těžkých nákladních vozidel – téměř všechna mají na mřížce chladiče hvězdu. Jízdy, jako například ta dnešní, se sypkými materiály pro silniční a inženýrské stavby, patří k hlavním činnostem společnosti.
„Arocs jsme objednali hned, jakmile byl dostupný – s důvěrou ve značku Mercedes-Benz“, vypráví syn majitele firmy Wieland Rüdebusch. Investice, kterou nám tahač rychle splatil: „Je to opravdu dobré stavební a terénní vozidlo, které bez problémů projede i po blátivém a hlubokém povrchu“, říká 32letý muž. Navíc je Arocs „senzační“ i co se spotřeby paliva týče. „V terénu, ale také v hornatých trasách enormně šetříme!“
Zakryto. Zaměstnanec společnosti Rüdebusch, Arne Buhle, natahuje plachtu, aby nedošlo k odfouknutí nákladu z korby.
To může Arne Buhle jen potvrdit: K jeho úkolům patří také školení jeho asi 250 kolegů řidičů. „Dobře zaškolený pracovník se s Arocsem v závislosti na obtížnosti použití dostane v průměru na 32 až 35 litrů.“ K vyhodnocení spotřeby slouží analýza použití FleetBoard, dostupná ve všech nákladních vozech společnosti. V lomu právě Buhle dojel s plně naloženým nákladním vozidlem na váhu: Na digitálním zobrazení se objeví téměř přesně 40 tun celkové hmotnosti. Nyní přes náklad natáhne plachtu a připevní ji pásy na obou stranách sklápěče. Připraveni na jízdu zpět do Brunšviku, vzdáleného dobrých 65 kilometrů.
Tam v roce 1978 založil Hans-Hermann Rüdebusch společnost, čítající pouze jeden jediný nákladní vůz. Od té doby pojišťovací poradce podnik nepřetržitě rozšiřoval. Asi před deseti lety do firmy vstoupil i jeho syn Wieland. Firma se nerozšířila pouze o zaměstnance, nákladní vozidla a také pobočky v Sasku-Anhaltsku, Durynsku a Hesensku – postupně také přibyly nové služby.
A tak nyní společnost přepravuje nejrůznější náklady – přednostně pro stavby, ale nejen pro ně: stroje na podvalnících, prašné a práškové zboží v silech, živičné směsi pro výrobu asfaltu v cisternových návěsech, čerstvý a ještě horký asfalt v plně izolovaných korbových sklápěčích na platformě Actrosu. Od roku 2012 patří k portfoliu i kontejnerová služba, s recyklačním dvorem pro zužitkování stavební suti a odpadů. Pro to byla založena s.r.o. s legračním názvem Dreckspatz (Špinavý špaček), kterou vede Marlene Rüdebusch. A tak je tedy Dreckspatz dceřiná společnost v pravém slova smyslu.
„Právě ve stavebnictví panuje neustálý pohyb – proto musíme vždy zůstat mobilní“, říká šéf firmy – odstávka vozidel je tabu. Přesto před zavedením nových služeb zjišťujeme poptávku. „Stále více je poptáván odvoz vytěžené zeminy ze stavenišť.“ Zrovna zde, v těžko dostupných terénech, je nám Arocs skutečnou posilou. Vytěžená zemina se odveze v závislosti na výsledku předepsané „zkoušky“ k dalšímu zpracování nebo na skládku zeminy. Společnost má nejen potřebnou certifikaci jako odborný provoz pro zpracování odpadu, ale i vlastní skládku. To dokazuje: Rüdebusch je více než pouhý přepravce. „Připravujeme také návrhy na zpracování odpadu a sanaci a staráme se přitom o veškerou potřebnou dokumentaci“, říká šéf firmy. „Kdybychom byli malou firmou, nemohli bychom si to dovolit.“ To také platí i pro provoz dvou štěrkoven, vlastních skladových prostor a dvou autoškol pro řidičské průkazy všech skupin – které řídí Inga Rüdebusch. Od roku 2012 provozujeme „První brunšvickou čerpací stanici na beton“, od roku 2013 zařízení pro přípravu asfaltu a štěrku pod koleje. „Našim zákazníkům bychom chtěli nabídnout kompletní spektrum služeb.“
Vyloženo. První etapový cíl pro drť z Harzu je brunšvický přístav u Středoněmeckého průplavu.
Naloženo na loď. Vnitrozemskou lodí, „Inga R.“, patřící Rüdebuschovým, se kamenivo dostane do Hamburku.
Již několik let Rüdebuschovi navíc provozují jeden dopravní prostředek, který tolik přepravců jejich velikosti nevlastní: vnitrozemskou loď, dlouhou skoro 86 m, nesoucí název „Inga R.“. „Jezdí na vodních cestách v Německu a Nizozemsku“, říká Wieland Rüdebusch. „Její nejdůležitější trasa s pevnými jízdami vede z brunšvického přístavu do Hamburku.“ Má kapacitu téměř 1400 tun sypkého materiálu jako např. štěrkopísku – nebo doleritové drti. Také jízda Arne Buhleho s červeným Arocsem vede k lodi „Inga R.“. Krátce před západem slunce nechá stisknutím tlačítka vznést do vzduchu sklápěcí korbu za kabinou řidiče. S lehkým šuměním se drť sype do „boxu“u zdi mola. Další den se náklad naloží jeřábem a „Inga R.“ nasadí kurs Hamburk – přes Středoněmecký průplav, Elbe-Seitenkanal a Labe. Cíl lodi leží v hanzovním městě: míchací zařízení v obalovně. Také flotila Arocsů bude potom zase na cestách – a s největší pravděpodobností nebudou mít pod koly asfalt.
Fotografie: Tom Roelecke
Komentář
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
Dosud žádné komentáře