Petr Valenta miluje na své práci volnost
Petr Valenta z MM Spedition
Čtyři roky možná nejsou zase až tak dlouhá pracovní kariéra. To ovšem neplatí pro člověka, kterému je pouhých dvaadvacet let. Mladý řidič tahače Actros MP 4 se chtěl vždycky živit jako profesionální kamioňák. „Je tedy pravda, že jako malý kluk jsem měl ohledně svého budoucího povolání hodně romantických představ a chtěl jsem být třeba popelářem. Když jsem ale začal o svém zaměstnání přemýšlet rozumně, došlo mi, že bych se rád stal řidičem. Po základní škole byl proto jasnou volbou obor automechanik a v 18 letech jsem konečně udělal ten první důležitý krok – řidičský průkaz. Napřed jsem samozřejmě začínal jen na malých autech. Usedal jsem za volant dodávek a pickupů a až později je vyměnil za větší vozy a tahače,“ popisuje své začátky se zaujetím Petr Valenta.
Automechanik za volantem. To se čas od času může hodit, když se na voze vyskytne nějaká ta nečekaná závada. Petr to ale tak jednoznačně nevidí. „Vlastně jsem si myslel, že se mi moje vzdělání bude při práci hodit častěji. Ale mám asi štěstí na spolehlivé vozy, s nimiž mě moc potíží nepotkává. Jen jednou se mi stalo, že během jízdy odešla převodovka. A to byl zrovna ten případ, kdy jsem si sám poradit nemohl a musel jsem čekat na servisní službu.“
Dvaadvacetiletý Petr Valenta působí poslední téměř tři roky u společnosti MM Spedition. Svým Actrosem přepravuje náklad především po sousedním Německu a ve většině případů se jedná o okna. Jeho návěs je tak speciálně uzpůsoben na to, aby s sebou mohl převážet také vysokozdvižný vozík. „Okna si sám nakládám a vykládám a k tomu potřebuji vozík. Díky úpravě mého tahače ale můžu mít vozík na všech cestách s sebou, což je taková zvláštnost, která můj vůz odlišuje od ostatních,“ popisuje Petr.
Svou práci by nevyměnil za nic na světě. Miluje na ní ten pocit svobody. „Sice mám samozřejmě své nadřízené, a také zákazníky, kterým musím včas dovézt zboží, ale přesto je moje povolání neuvěřitelně svobodné. Jakmile usednu do kabiny vozu a zabouchnu za sebou dveře, jsem svým vlastním pánem. Nikdo mi do ničeho nezasahuje a můžu se soustředit jen na řízení, které si užívám.“
Pokud jde o Petrova parťáka, vůz Actros, přiznává se sympatický řidič ještě k jedné vášni – tuningu. Moc mě baví si vůz neustále nějak vylepšovat, aby vypadal jinak a lépe než vozy ostatních řidičů. Trochu mi proto vadí, že u nás v České republice jsou v tomto ohledu přísnější pravidla než třeba v sousedním Německu, kde trávím většinu času. Moc by mě potěšilo, kdyby se to do budoucna dalo nějak změnit, aby každý řidič mohl jezdit originálním vozem, který si sám upravil k obrazu svému,“ uzavírá vyprávění Petr Valenta.
Máte nějaké téma o přepravě, které byste chtěli sdílet, nebo kamion, který byste chtěli předvést? Spojte se s námi prostřednictvím níže uvedené části s komentáři a můžete být v jednom z příštích článků na RoadStar!
Fotografie: archiv pana Valenty
Komentář
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
1 komentář