Pracují za každého počasí: Andreas Huberty a jeho Antos 1833

Zrovna když chtěl pozdravit kocoura, který je součástí týmu kanceláře, do toho Andreasi Hubertymu zase něco přišlo. Vedle na obou stolech zvoní telefony. Administrativní pracovnice zvedne sluchátko. Ve stejný okamžik se na Andreasově tabletu rozsvítí modré tlačítko: „Zakázka“. Po telefonu se dozví detaily o nadcházející práci.

Andreas Huberty, kterému zde – v odtahové službě Müller – ve městě Montabaur říkají „Hubbi“, přikývne kolegyni. „Beru to“, řekne. Jeho ukazováček směřuje k displeji tabletu: „Přijmout zakázku“. Od této chvíle má 30 minut času.

„Dáváme si maximálně půl hodinu na to, než se dostaneme k zákazníkovi. Déle by nikdo neměl na asistenční službu čekat“, říká 49letý muž, který ještě nyní ukazuje kolegyni na mapě místo, kde auto zůstalo stát. Potom si rychle oblékne bundu, opustí kancelář a jde ke svému vozu Antos.

Pracoviště – region Westerwald.

Hubbiho firma se svými pěti stanovišti pokrývá celou oblast Westerwald, mimo jiné pro síť asistenčních partnerů. O zákazníky 120 pojišťoven poskytujících pojištění vozidel se v případě poruchy, nehody nebo technických výpadků postará Hubbi a jeho kolegové. Mimoto přicházejí ještě zakázky od policie a státního zastupitelství.

„Někdy mám za den jen pět výjezdů, v jiné dny vyjíždím do akce i dvacetkrát“, říká Hubbi. Právě tehdy, když v zimě zase začne mrznout a napadne sníh, mají muži z asistenční služby spoustu práce. „Člověk vlastně nikdy neví, co ho v ten den čeká.“

Ještě jednou obejde svůj nový Antos 1833. Poté otevře dveře řidiče, nastoupí, připoutá se a stiskne startovací tlačítko. Čas běží.

– Andreas „Hubbi“ Huberty, pracovník asistenční služby u odtahové služby Müller.

Hledáme dobré zaměstance.

Pobočka firmy Müller ve městě Montabaur leží přímo u dálnice A3, zhruba uprostřed mezi Kolínem nad Rýnem a Frankfurtem. Už odsud je vidět, jak se na dálnici ucpává doprava ve směru na jih.

Andreas Huberty je vedoucí pobočky a ve firmě pracuje již 31 let. „Jsem tu již od začátku“, říká a sjíždí s Antosem výjezd z areálu firmy. „Intenzita provozu je pořád vyšší, tím pádem máme stále více práce.“ Odtahová služba proto vždy potřebuje lidi s dobrým vzděláním a s řidičským průkazem skupiny C.

Hubbi se krátce podívá na hodiny. Od chvíle, kdy přijal zakázku, uběhlo pět minut. Motor auta zákazníka zhasl a nejde znovu nastartovat. Tuto informaci již dostal.

Technicky zdatný.

O pár vesnic dál stojí na kraji vozovky černý kombík. Právě teď začalo pršet. Hubbi se tomu jen směje: „To je pro region Westerwald typické. Na dnešní den nehlásili ani déšť a ani sníh. A teď tu máme obojí.“

Zákazníka zdraví podáním ruky. Řidič kombíku není nervózní, čeká teprve 15 minut. „Tak se podíváme, co s tím můžeme udělat“, řekne Hubbi a pokusí se motor nastartovat. Točí se pouze startér. Otevře kapotu a postupuje rutinně podle kontrolního seznamu. On i jeho kolegové musí být po technické stránce velmi zdatní: Předtím, než Hubbi začal pracovat u asistenční služby, se vyučil mechanikem motorových vozidel.

Poté se Hubbi zase posadí do auta. Motor ale stále nevydá ani hlásku. Ani testovací přístroj, který pracovník asistenční služby nyní připojil, mu nepomůže dál. Problém nevězí v zapalovacích svíčkách a ani v akumulátoru. Ozubený řemen je také v pořádku. „Ve 48 procentech poruch dokážeme auto opravit, ale pokud není něco v pořádku s elektronikou, můžeme vůz pouze odvést – buď do servisu, domů k zákazníkovi nebo k nám do firmy.“ 

Klíčový moment.

Samo odtažení je otázkou pěti minut: Hubbi přišroubuje na kombík hák, jde k hydraulicky otvírané bočnici Antosu a spustí plošinu dolů. Nyní naviják vytáhne vozidlo na nákladní vůz. Potom Hubbi zkontroluje, zda řidič, který řídil kombík nahoru na rampu, zařadil převodový stupeň a zatáhl ruční brzdu. „Velmi důležité je také to, aby klíček nezůstal uvnitř vozu.“ Některá auta se automaticky uzamknou a bez klíčku má potom člověk problém.

Hubbi nyní ještě potřebuje čtyři popruhy pro upevnění kombíku. V úložných boxech na boku Antosu leží asi 20 různých druhů. Zatímco je hledá a upevňuje, stále sleduje vozovku. Pracovat tak blízko silnice je nebezpečné. Právě v tomto tmavém ročním období by ho mohli řidiči aut přehlédnout. „Proto nevyjíždím bez reflexního oblečení“, říká. Opatrně položí upínací popruhy kolem ráfků a přitáhne je. A můžeme jet.

Zakázka vyřízena.

A teď zpátky do areálu firmy Müller ve městě Montabaur. „Běžná osobní auta Antos hravě uveze“, poznamená Hubbi, který teď v klidu sedí v kabině řidiče Antosu a přidává plyn. Tahač optimálně využívá svých 240 kW (326 k). Čas od času se podívá do zpětného zrcátka, aby se ujistil, že popruhy stále pevně drží. Vše je v pořádku.

Nákladní vůz jede po firemním dvoře. Kombík prozatím zůstane tady, protože jeho majitel spěchá. Hubbi se podívá na hodinky. Od chvíle, kdy přijal zakázku, uběhlo právě 45 minut.

Zima ve Westerwaldu Hubbiho a jeho kolegy asi ještě postaví před úplně jiné výzvy. To dokazují minimálně zkušenosti. „Uvidíme, co nás ještě čeká“, říká s úsměvem Hubbi. Nakonec tu práci již pár let dělá.

Fotografie: Alex Kraus