Na voze Actros 1848 převáží Ingo Graul po Evropě vrtulníky
Reportáž
Nároční zákazníci, drahé náklady a promptní zakázky: Na svém voze Actros a speciálním návěsu převáží Ingo Graul helikoptéry všech velikostí – například helikoptéru EC225 Super Puma.
Rozpálený vzduch se tetelí nad asfaltem odstavné plochy. Na starém Letišti Kassel-Calden jsou v plném proudu přípravy na start helikoptéry Airbus. V tomto případě se ale vrtulník nevznese ani metr do vzduchu. Umožní to Ingo Graul a jeho stříbrný Actros 1848.
53letý muž pracuje ve společnosti Airglaze Aviation jako řidič vozu Heli-Shuttle téměř dva roky. Actros táhne speciální podvalník, který se dá roztáhnout nejen do délky, ale i do šířky. Takto vybaven může Ingův kamion nakládat helikoptéry nejrůznějších konstrukcí a velikostí. Nejen helikoptéry jsou totiž drahé, ale i každá hodina letu. „U pravidelných termínů, jako jsou servis a údržba, je proto často výhodnější, když letadla neletí, ale jsou dopravena do cíle po souši,“ vysvětluje Ingo.
Tento článek obsahuje bonusový informační materiál (videa, fotky a zprávy atd.) pro registrované členy. Abyste si mohli přečíst celý článek, přihlaste se prosím pomocí Vašeho účtu RoadStars nebo se zdarma zaregistrujte.
Staňte se RoadStar a získejte přístup k exkluzivním obsahům a akcím!
Přihlášení pro členy komunity RoadStars
Ještě nejste členem? Vstupte do RoadStars nyní
Získejte exkluzivní přístup ke vzrušujícím událostem a aktivitám, jaké může´.nabídnout pouze RoadStars.
Vstoupit do RoadStarsDříve převážel Ingo lodě.
Závěsné oko: 5.000 eur. Ochranný plech: 12.000 eur. Senzor: 20.000 eur. Když Ingo Graul vypočítává, co vše se může při transportu helikoptéry rozbít a jak drahé to je, dostanete strach. „Člověk je jen prostě o trochu opatrnější, pak to jde,“ říká Ingo.
S cennými náklady má rodák z Brém bohaté zkušenosti. Dříve dlouhá léta jezdil pro transport jachet – drahé náklady a náročné zákazníky zná tedy velmi dobře.
„Nakládka a vykládka je obzvlášť ošemetná. Dříve byl na to potřeba jeřáb,“ říká Ingo. „Aby se vešel na běžné návěsy, musel být například u EC225 demontován podvozek.“ Díky Heli-Shuttle je možné vrtulník přesouvat. „Díky tomu jsme nezávislí na dlouhodobých pronájmech jeřábů. Jsme rychlejší a flexibilnější,“ říká Ingo. To je u takzvaných zásahů „aircraft-on-ground“ důležité.
Odstavené vrtulníky musí být co nejrychleji uvedeny znovu do provozu. „Když pak musíme pro helikoptéru letecké záchranné služby ještě do místa nakládky objednávat jeřáb, stojí to hodně času. A to jde také o lidské životy.“
Rafinovaná technika.
Ingo najíždí s kamionem a návěsem na vyasfaltované odstavné ploše před hangár. Ještě jednou dopředu, ještě jednou zpátky, aby byla žlutá dělicí čára pod jízdní soupravou přesně uprostřed.
„Podle ní se orientujeme, když helikoptéru vzápětí zvedáme,“ vysvětluje Ingo. Poté vyleze z kabiny, aby na zádi návěsu zajistil brzdu zadní nápravy.
Pak zase zpátky k volantu. Jemně šlápne na plyn a Actros roztáhne vysunovací návěs o pět metrů do délky.
Šéf nakládá sám.
Po rozpojení hydraulických a pneumatických rozvodů se dá zadní díl návěsu odpojit. Ingo odstaví tahač o kus vedle a začne s montáží ramp a rozšíření. Jen tak tak – z druhého konce odstavné plochy se blíží velké bílé vozidlo.
„Dnes jede šéf sám,“ říká Ingo. Jeho šéf, který se jmenuje Graham Clarkson, právě vystupuje z tahače. Ani při dalším kroku nedá Clarkson volant z ruky. Zatímco mu Ingo a jeho kolega-řidič Marcel Lohse ukazují, manévruje Skot s helikoptérou EC225 na podvalník.
Dvě vozidla Heli-Shuttle jezdí teprve krátce.
Při upevňování vrtulníku Super Puma na návěsu mu pomáhá kolega Marcel Lohse. Teprve šest týdnů sedí 29letý muž za volantem druhého Heli-Shuttlu.
Vyučený letecký mechanik působil předtím rovněž jako řidič u přepravy lodí. „Poptávka po přepravě helikoptér je mimořádně vysoká,“ vysvětluje šéf Graham Clarkson pořízení druhého kamionu.
„Když nás napadl Shuttle, byly již první zakázky udělené, než byl návěs vůbec vyroben. A nyní už jezdíme se dvěma.“ Heli-Shuttle přepravil již přibližně 90 helikoptér.
Super Puma pro Šanghaj.
19 hodin. Po několikahodinové přestávce to začíná. Domluva o poloze s posádkou doprovodných vozidel BF-4 a BF-3. Trasa vede z Letiště Kassel-Calden nejprve asi 30 kilometrů po státní silnici 7. „Tady musíme zahnout. Jinak tady neprojedeme,“ říká Ingo a ukazuje v autoatlase na mimoúrovňové křížení. „To znamená: Najet na silnici přes sjezd a jízdní pruh v protisměru.“ Krátce před 20. hodinou jsou všichni připraveni, konvoj vyjíždí. Před Ingem leží zhruba 430 kilometrů. Jeho cíl: Zámořský přístav v Bremerhavenu. Odtamtud se za dva dny pokračuje – ani odtud ne letecky, ale nákladní lodí až do Šanghaje v Číně. Aby tam náklad dorazil v pořádku, to už je v jiných rukou.
Fotografie: Sebastian Vollmert
Video:
Martin Schneider-Lau
Komentář
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
30 komentářů
Schönes Fahrzeug 👍
Schönes Fahrzeug 👍
Macht weiter so, mit so spannenden Transporten👍👍👍
Macht weiter so, mit so spannenden Transporten👍👍👍
Gruss Richard👍🏻👍🏻💪💪💪
Gruss Richard👍🏻👍🏻💪💪💪
Da wird tolle Arbeit von Spitzenkräften geleistet mit dementsprechendem und hervorragendem Arbeitsgerät.
👍👏👍👏👍👏💪💪👌⛟😎
Da wird tolle Arbeit von Spitzenkräften geleistet mit dementsprechendem und hervorragendem Arbeitsgerät.
👍👏👍👏👍👏💪💪👌⛟😎
Und deinem Lob für die Kollegen können wir uns nur anschließen: Beeindruckend dieser Job 😎💪
Und deinem Lob für die Kollegen können wir uns nur anschließen: Beeindruckend dieser Job 😎💪