Relu Pavel vozí na svém voze Actros 2445 námořní kontejnery ve Španělsku

Reportáž

Domov – přístav.

Relu Pavel se narodil v rumunském městě Constanța blízko přístavu. Dnes žije ve Španělsku – blízko přístavu Valencie. Již 20 let přepravuje nákladním vozem Mercedes‑Benz námořní kontejnery.


„Pohled na moře mě regeneruje, dává mi pocit vnitřního klidu.“

– Relu Pavel


Život bez slaného vánku v nose si neumí Relu Pavel představit. „Není nic lepšího než moře,“ říká rodilý Rumun, který se před 20 lety přestěhoval od Černého moře ke Středozemnímu moři. Od té doby pracuje také jako řidič nákladního vozu.

Není náhoda, že se Relu zaměřil na přepravu námořních kontejnerů. Třikrát týdně zamíří k terminálu společnosti Intersagunto Terminales (IST) mimo Valencii. Tam čeká jen na to, až jeden z obrovských mobilních jeřábů naloží na přívěs jeho Actrosu 2445 nový námořní kontejner. Tázavě se dívá na jeřábníka, který mu gesty naznačuje: „Máš 15 minut.“ Se širokým úsměvem na tváři vystupuje Relu z náklaďáku a jde k molu dívat se na moře.



Pohled na moře uklidňuje.

„Pohled na moře mě regeneruje, dává mi pocit vnitřního klidu,“ vysvětluje a pak mlčky pozoruje pohupující se vlny.

Relu se rozhodl pro Valencii, protože se velmi podobá jeho rodnému městu Constanța. „Obě mají fantastické klima s mírnými teplotami a slunečnou oblohou,“ říká. To je zárukou radostné a uvolněné atmosféry s kavárnami a restauracemi a životem především venku. „A navíc: Obě města jsou více než 2.000 let stará. Constanța je bránou k Černému moři a Valencie spojuje přes Středozemní moře evropský kontinent s africkým,“ dodává Relu.



Námořní kontejnery se zbožím všeho druhu.

Relu se dívá na vodu a pozoruje, jak připlouvá další loď. Mohli byste si myslet, že ji správným směrem bude navigovat hejno racků... Pomalu bude čas – vydá se na cestu směrem k nakládce.

Je náklad zajištěn a jsou v pořádku dokumenty? Pak tedy může hned vyjet. Na svém Actrosu 2445 převáží Relu kontejnery s nejrůznějším zbožím téměř ze všech kontinentů. Rozloučí se s přístavními dělníky a zavře okénko. Ale nejdříve se ještě se zavřenýma očima zhluboka nadechne osvěžujícího, slaného mořského vánku.



Fotografie: Begoña Tremps

7 komentářů