Science fiction v kabině? Čím nadchl Actros řidiče Daniela Lunga

Když stál Daniel před novým Actrosem poprvé, pomyslel si, že mu něco chybí. „Zrcátka! Kde jsou zrcátka?“ vzpomíná si. Jak šel čas, stále více si na vozidlo zvykal – překvapení vystřídalo uznání.

Od té doby, co mu firma Rodolfo y Ventura se sídlem ve Valencii přidělila elegantní Actros 1848, se Danielův život změnil. „Nový Actros všude přitahuje pozornost,“ říká. „Ale opravdu úžasná je technologie, která je ve vozidle nainstalována.“

Hlavním přepravovaným nákladem rumunského řidiče, který žije již 20 let ve Španělsku, je materiál pro výrobu barev a laků. Obvykle ho nakládá v Castellón nebo v přístavu Sagunto (Valencie) a vozí ho mimo jiné do Belgie nebo Itálie.

Velká poptávka je ze strany keramického průmyslu obzvlášť po uhličitanu vápenatém na výrobu glazury. Castellón je celosvětově jednou z největších výrobních lokalit v keramickém průmyslu.

Daniel startuje nákladní automobil v centrále firmy ve městě Soneja (Castellón) a najíždí na oblastní silnici CV-2210. Už na ní se projevují výhody systému Predictive Powertrain Control: „Systém nejen šetří pohonné hmoty, ale také automaticky přizpůsobuje způsob jízdy situaci na silnici,“ vysvětluje řidič.

Daniel si vzpomíná, jak před několika lety četl článek o „internetu věcí“ aplikovaném na nákladní automobily. „Vypadalo to jako ze science fiction. Myslel jsem si, že něčeho takového nebude možné v krátké době dosáhnout,“ říká, zatímco přejíždí ukazovákem pravé ruky přes displej, aby aktivoval systém Active Drive Assist. „To, že nový Actros nabízí možnost částečně automatizované jízdy u všech rychlostních rozsahů, mi někteří lidé nevěří,“ říká. „A já jim to nemám za zlé! Ať se přesvědčí sami.“

Méně stresu.

Daniel teď jezdí nejen bezpečněji, ale také s menším stresem. Na konci pracovního dne je pak méně unavený. „Vědomí, že systém dokáže se značnou mírou autonomie brzdit, zrychlovat a řídit, vzbuzuje velkou důvěru,“ říká. Před pěti lety se Daniel specializoval na mezinárodní přepravu. „Mnoho dní nejsem doma. Je nepopiratelné, že tolik hodin na cestách představuje riziko,“ přiznává. „Ale od té doby, co jezdím v novém Actrosu, má moje žena klidnější spaní.“

Přesto je pro Daniela důležité, že dnes povolená úroveň autonomního řízení od řidiče vyžaduje, aby měl ruce na volantu a nesl tak i nadále odpovědnost. „Cílem technologie je člověku pomáhat, ne se bez něho obejít,“ říká. „Díky novému Actrosu je symbióza mezi člověkem a strojem prostě dokonalá,“ zní jeho závěr.

Fotografie: Begoña Tremps