Pavel Strach: Stříbrný v národním kole Ligy řidičů
LIGA ŘIDIČŮ
Když osmatřicetiletý Pavel Strach začínal před deseti lety s řízením, nejspíš by ho nikdy ani nenapadlo, že se jednou stane druhým nejlépe hodnoceným řidičem v republice. Přesto je to dnes realita a Pavlovi se podařilo získat krásnou stříbrnou pozici v národním kole Ligy řidičů.
Před jednou dekádou začínal Pavel nejprve na menších vozech do dvanácti tun. Až postupem času přešel na kamiony, ale svého rozhodnutí, stát se profesionálním řidičem, nelitoval nikdy. „Baví mě to. Mám rád svobodu a tu mi řízení kamionu poskytuje. Samozřejmě, že si v této práci člověk nemůže dělat všechno, co se mu zlíbí. Je tu řada předpisů a nařízení, které je třeba dodržovat. Přesto se ale jako řidič cítím daleko svobodněji než, jak bych se cílil, kdybych měl nějaké běžné sedavé povolání. Na druhou stranu je tu ale i obrovská míra odpovědnosti. U této práce třeba na vteřinu zaváháte a může vás to stát život,“ vypráví o svém povolání se zaujetím Pavel.
Ten dříve se svým vozem vyrážel i za hranice – třeba na Sicílii nebo do Švédka, či Turecka nebo i do legendárního francouzského letoviska Saint Tropez. V posledních letech se ale zaměřuje čistě jen na dopravu vnitrostátní. „Prakticky veškerý náklad, který převážím, se točí kolem železa. Vyrážím do velkoskladu se železem a převážím ho k zákazníkům, kde se náklad přeloží na menší vozy.“ Věrným parťákem na jeho cestách je mu vůz Mercedes-Benz Actros, a to už po dlouhé tři roky, kdy jeho společnost MISVO vozy této značky nakoupila.
„Prakticky veškerý náklad, který převážím, se točí kolem železa. Vyrážím do velkoskladu se železem a převážím ho k zákazníkům, kde se náklad přeloží na menší vozy.“
Actros pana Stracha.
A co Pavlova účast v národním kole Ligy řidičů? „Abych řekl pravdu, bylo to náročné. Některé věci jsem se musel učit postupně a časem. Je strašně důležité, aby se člověk dokázal dobře sžít s vozem, se kterým jezdí. Aby věděl, jak reagovat a jak naopak reaguje vůz v různých situacích. Vždycky si ale při práci říkám, že všechno chce klid. Člověk se nemůže stresovat a být napnutý, protože jinak by nemohl dosáhnout dobrých výsledků. A to platí nejen o soutěži, ale i o mé každodenní práci.“
Fotografie: Lenka Foltýnová
Komentář
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
Dosud žádné komentáře