Pavel Herout: již čtvrt století pracuje pro firmu Cross Speed

„Řidičský průkaz mám už od roku 1986 a vlastně se mi asi ani nechce počítat, kolik je to let,“ vypráví s úsměvem řidič Pavel Herout. Ten si oprávnění k řízení motorových vozidel udělal ještě před vojnou, což se mu výborně hodilo – během dvouleté prezenční vojenské služby mohl začít jezdit s vojenským autobusem.

V polovině 90. let zakotvil v dopravní společnosti Cross Speed, která se v roce 1998 transformovala na společnost s ručením omezeným. „Dnes už je to rovné čtvrt století, co pracuji pro jednu jedinou společnost a jsem za to rád. Neměnil bych. Mám rád svou práci a mám rád i společnost, jinak bych v ní samozřejmě nemohl strávit tak podstatnou část svého života.“

Za léta, která Pavel za volantem prožil, měl samozřejmě možnost vystřídat celou řadu různých vozů od různých výrobců. „V posledních zhruba patnácti letech jsem ale služebně neřídil vůz jiné značky, než Mercedes-Benz. Do svého Actrosu usedám prakticky každý pracovní den, takže jsem rád, že konstruktéři Mercedesu mysleli při práci na pohodlí nás, řidičů. Je vidět, že jim šlo o to, abychom se v kabině cítili dobře a měli tam veškerý možný komfort.“

Během pětadvaceti let projel Pavel Herout doslova celou Evropu. „Možná by bylo jednodušší říct, kde jsem nebyl, než vyjmenovávat všechny ty státy, kam moje cesty vedly,“ vypráví s úsměvem. Přesto ale přiznává, že nejvíce se mu líbilo ve Skandinávii a v Portugalsku, nemálo ho ale zaujal třeba i Balkán, Řecko nebo Ukrajina. „Hodně rád vzpomínám třeba na jízdy trajektem do severských zemí. Když kamionem najedete na obří loď a dva dny se na ní plavíte po moři, je to vždycky nezapomenutelný zážitek.“  

Přestože hovoří Pavel Herout o svém povolání vždy se zaujetím a s láskou, nezdráhá se přiznat, že jeho profese má i celou řadu úskalí. „Řekl bych, že když jsem coby řidič z povolání začínal, byli k sobě řidiči ohleduplnější. Navíc si často uvědomuji, že za posledních dvacet let se zdvojnásobil ne-li ztrojnásobil provoz. Díky tomu musíme my, profesionální řidiči, být neustále ve střehu – a k tomu nám dopomáhej Mercedes. Jeho aktivní i pasivní bezpečností prvky jsou za mě na jedničku s hvězdičkou,“ pokračuje dále sympatický kamioňák Pavel.

Jako další úskalí své práce pak uvádí časté odloučení od své rodiny. „Když je člověk 14 dní pryč, může se stát řada věcí a často se přihodí i to, že nemohu být se svou rodinou v okamžicích kdy mě potřebuje. O to víc si ale vážím toho, že mě rodina v mé profesi vždycky podporovala, ať už šlo o podporu manželky nebo mých dcer. Jsem jednoznačně přesvědčený, že to krásné povolání řidiče kamionu bez zázemí v rodině dělat prostě nelze a já jsem vděčný, že takové zázemí mám.“

Že Pavel svou prací žije, ukázal už v roce 2014 kdy se úspěšně účastnil národního kola Ligy řidičů. „Společnost naši zručnost známkuje jako ve škole a finančně řidiče motivuje, aby na sobě pracovali. Jsem rád, že mě to naučilo více za volantem přemýšlet, jak s vozem správně manipulovat, aby jízda byla ekonomická a efektivní – zkrátka, abych se mohl neustále o kousek zlepšovat.“

Chcete být také představeni na portále RoadStars?

Jste pyšnými majiteli nebo řidiči nákladního vozidla Mercedes-Benz a chcete být uvedeni v příspěvku na portále RoadStars? Napište nám do komentáře a my se Vám ozveme.

Fotografie: Lenka Foltýnová