Na cestě australským vnitrozemín se „silničním vlakem“, taženým vozidlem Actros, ve službách společnosti ABS Transport

Byl to tentokrát vítr, nebo to v křoví zašelestilo něco jiného? Možná pakobra? Těžko říci, ale setkání s velmi jedovatým hadem nechceme riskovat. „Když večer zaparkuji na odstavné ploše u silnice, často se připlazí a ovinou kolem pneumatik, protože jsou příjemně teplé,“ říká Dale Koutlis. Kdykoli vystupuje z kabiny svého vozidla Actros, musí dávat při každém kroku pozor. „Jinak by to byl můj poslední,“ dodává s úsměvem muž, kterého jen tak něco nevyvede z klidu, protože ví, na co si má dávat pozor.

Pusté vnitrozemí australského spolkového státu New South Wales je revírem Dalea Koutlise. Tým magazínu „Mercedes-Benz Transport“ se na jednom prašném parkovišti u silnice „Kidman Way“ domluvil s 55letým řidičem, že ho bude doprovázet na velké části jeho cesty. Místo setkání leží asi 700 kilometrů severozápadně od Sydney. Na poměry u protinožců to není od hustě osídleného východního pobřeží nijak dramaticky daleko – a přesto se už jedná o hodně odlehlé místo.

Nejdůležitější je soustředění.

Tento „shuttle service“ tvoří 260 kilometrů z Koutlisovy trasy. Zadní návěs je naložen navíjecími bubny s kabely, na předním stojí nádoby s tiskařskou černí, k nimž je nahoře připevněna téměř deset metrů dlouhá strojní součást. Aby bylo možné u soupravy XXL zachovat manévrovatelnost, musejí kolegové, kteří nakládají celé soupravy, zatížit přední návěs větší hmotností než zadní. Přibližně 120 kilometrů před cílem převezme další „shuttle truck“ jeden z návěsů. Kompletní souprava by svou délkou nebyla pro silnice ve státě Brisbane vhodná a ani nemá povolení k provozu v milionovém městě.

„Při řízení silničního vlaku je nejdůležitější soustředění,“ vysvětluje profesionální řidič při večeři v těžařském městě Cobar. „Nejlepší je proto nepodléhat stresu a pravidelně odpočívat.“ To se však snadněji řekne, než udělá. Například při jízdě do Cobaru proměnilo silné krupobití nezpevněné krajnice silnice na mnoha místech během chvilky v kaluže plné bahna, v nichž se extrémně těžká nákladní souprava v žádném případě nesmí zastavit. „Australské počasí je nevypočitatelné,“ říká Koutlis, který by však i přesto svou práci za žádnou jinou nevyměnil.

– Terry Warn, ředitel společnosti ABS Transport Industries 

Významným zdrojem potěšení je již delší dobu tahač „silničního vlaku“ Actros. „V oblasti komfortu je fantastický,“ říká „trucker“ dalšího dne při zastávce kvůli doplňování paliva. „Ani po několika hodinách jízdy se necítím vyčerpaný.“ Navíc má ještě nízkou spotřebu paliva, kterou dokáže šéf společnosti ABS Transport Warn ocenit: „Porovnával jsem vozidlo Actros s pět let starým nákladním vozidlem z USA, a na čerpací stanici to je obrovský rozdíl,“ říká podnikatel. Za měsíc lze tak prý snadno ušetřit 2 500 australských dolarů (cca 1 640 eur).

Po jízdních testech se Warn v roce 2016 rozhodl pro Actros 2653, který byl tehdy u protinožců zcela nový. „Byli jsme zde prvními zákazníky, kteří ho dostali.“ Mezitím je součástí vozového parku sedm dalších konstrukčně shodných nákladních vozidel – a podnikatel je ještě nadšenější: „Tato vozidla jsou tak kvalitní, že jsme naše servisní intervaly u nákladních vozidel pro dálkovou dopravu mohli navzdory enormnímu zatížení s nejlepším svědomím prodloužit z dřívějších 30 000 na současných 80 000 kilometrů.“

Vozidla Actros společnosti ABS Transport mají – jako většina dálkových nákladních vozidel v Austrálii – na přídi ochranný rám. Dokonce i zkušení řidiči, jakým je Dale Koutlis, dokážou totiž jen obtížně zabránit občasným kolizím s erbovním zvířetem Austrálie. Klokani, kteří mohou být stejně velcí jako urostlý muž, jsou aktivní s příchodem soumraku a často najednou skočí do silnice. Žluté dopravní značky upozorňují na stezky divoké zvěře – a zařízení na nákladních vozidlech může v nešťastném případě zabránit větším škodám.

Pokud by nějaké nákladní vozidlo skutečně uvízlo někde v pustém vnitrozemí, pak by to bylo spojeno nejen s obrovskými náklady na odtah. V závislosti na jízdě by také došlo k výraznému zpoždění dodávky pro více než 20 zákazníků. A to není pro tým společnosti ABS Transport akceptovatelné. Koneckonců dochvilnost a spolehlivost jsou alfou a omegou i na australských extra dlouhých trasách. Proto se Dale Koutlis po několika stovkách společných kilometrů s týmem magazínu „Mercedes-Benz Transport“ rychle loučí. Má totiž před sebou mnoho dalších stovek kilometrů.

Fotografie & Video: Alexander Tempel