Důsledně offroad – švýcarský dobrodružný pár „dobývá“ Střední Asii – část 7

Údery kladiva a bzučení rázového šroubováku, to je soundtrack k této reportáži. Může to znamenat jediné: Zařadili jsme servisní zastávku – v dílně v Ulánbátaru, hlavním městě Mongolska. Minulé dva měsíce jsme strávili téměř nepřetržitě na nekvalitních cestách. V Mongolsku jsou dokonce i hlavní silnice prakticky terénní cesty. To si vyžádá svou daň.

Štěrkové cesty jako třešnička na dortu.

Patří k tomu dvojí „ale“: Jízda mimo evropské asfaltové silnice je pro nás i nadále třešnička na dortu. A náš Axor zvládá nástrahy skvěle. Jsou to spíše maličkosti, které je třeba opravit. Například se musí znovu přivařit držáky pro úložné schránky. Vlivem neustálého drncání se jeden za druhým ulomily.

Od našeho posledního příběhu „on-the-road“ jsme urazili přibližně 1 000 kilometrů v Kazachstánu, potom jednu pasáž na ruském území, odkud jsme přijeli do Mongolska. V Kazachstánu jsme navštívili dvě ohromně nádherná místa: národní park Šaryn a Altyn Emel. Jak Mike a já – Andrea –, tak také Aimée jsme si užívali putování sem a tam a objevování přírody.

Minus 20 stupňů v nočním pohoří Altaj.

Zatímco toto píšu, je teplota těsně pod nulou. Je to ledový chlad oproti Turecku nebo Íránu, ale není to nic proti nocím v ruském pohoří Altaj: Tam jsme zažili až minus 20 stupňů. Dobrá předzvěst před „pravou“ ruskou zimou, kterou zažijeme!

Nicméně krajina nás za ten chlad bohatě odměnila. Jednou jsme přespali na staré cestě průsmykem s úchvatným výhledem. Přes den nás ani tak nebrzdil stav silnice, jako já sama s prosbami o zastavení kvůli fotografování. Jeden nádherný slunečný den jsme si udělali v pohoří Altaj přestávku, protože jsme se chtěli vypořádat s naší hromadou špinavého prádla. Přitom jsme museli nejdřív rozsekat led, abychom získali čistou vodu.

Z ničeho nic celnice.

Mimořádnou zkušenost představoval hraniční přechod do Mongolska. Nejdříve jsme si ale chtěli ještě doplnit všechny zásoby, protože supermarkety v Rusku splní člověku všechna přání. Úplně první na seznamu: zmrazená zelenina. Ve zprávách z cest jsme si přečetli, že se ve vesnických oblastech v Mongolsku špatně sežene zelenina. Kromě toho jsme si chtěli udělat zásobu nafty. No, a najednou jsme stáli u celnice – 50 kilometrů před vlastní hranicí.

Posílali nás tam od jednoho pohraničního úředníka k druhému. Ale aby toho nebylo dost, chtěli jsme si ještě uzavřít úrazové pojištění. Doposud se to mimo Evropu, kde neplatí naše švýcarská pojistka, na každém hraničním přechodu bez problémů podařilo. Pojišťovací kanceláře jsou většinou umístěné v kontejnerech – spartánsky, ale všechno probíhá korektně.

Nikoli ale tady: Nejdříve chtěla žena za přepážkou dvojnásobek ceny, kterou jsme si vyhledali na internetu, potom vyplnila formulář nečitelnými klikyháky. Když nám nakonec chtěl vedle stojící muž vnutit všechno možné, vzdali jsme to. Naštěstí se za dva dny v jedné vesnici naskytla příležitost pojištění přece jenom uzavřít.

Když už nic nepomáhá – je třeba vzít do ruky lopatu.

Daleko široko nebylo vidět ani živáčka, když jsme zase jednou uvázli. V létě se to tady stává často, což je poznat podle hlubokých brázd na cestě. Vyhýbali jsme se jedné za druhou, stejně jako jámám s vodou, ze kterých pili velbloudi. A pak nákladní auto najednou na pravé straně zapadlo.

Bez jakýchkoli pomocníků jsme se museli spolehnout na naše podkládací plechy do písku. A opravdu: trochu odházet lopatou, pořádně přidat plyn a už jsme zase měli pevnou půdu pod koly. Pak ale bylo třeba najít plechy. Dva z nich se při přejíždění zabořily do bláta a nebylo je vidět. Celé dvě hodiny jsme museli hrabat, než jsme na ně konečně narazili.

Kousek před Ulánbátarem jsme konečně zažili den, který perfektně odrážel fascinaci Mongolskem: Ráno jsme jeli přes písečné duny, což bylo po všem tom štěrku moc příjemné. Odpoledne pak přes zasněženou planinu a nakonec opět dolů do suché stepi. Teď jsme tedy v hlavním městě na servisní zastávce – a těšíme se, že za pár dní budeme opět připraveni vyrazit.

Díl 8 seriálu RoadStars vyjde 17. prosince. Zůstaňte na příjmu!

Fotografie: 4-Xtremes